Protože je léto, zrají švestky a rostou houby, není vůbec špatné varazit na triatlon. Jeden takový, ve verzi MTB, se konal v Trutnově tuto středu. Náš týmový specialista Zdenda Veselka, bydlištěm v Bělči za hospodou doleva a pořád rovně k lesu, nelenil a vydal se bojovat o vítězství ve své kategorii Masters, kterou jako prvoročák zastupuje. Teplota vody měla příjemných 21st. pana Celsia a nad hlavou se o svou neohrozitelnou slávu hlásilo slunko. Závod to vůbec nebyl lehký, však si někdy vyzkoušejte plavat, pak se jet v těch mokrých hadrech projet na kole a když už si konečně myslíte, že jste uschli, tak Vás vyženou běhat. Během chvíle jste zpocený a těšíte se, jak se zase vykoupete v tom rybníku, který byl úplně na začátku.

No nic, Zdenda 4.místo a příště už se chystá vyhrát.

Neděle ideální den na pořádný švih, nejlépe někam na kopec a pak po větru z kopce zpátky domů na oběd. Zapojujeme moderní komunikační systémy a po 8hod vyjíždíme směr Orlické hory. Stará dobrá parta hlaviček makoviček, chybí jen předseda Happy, ale na dálku je s námi. Cestou se domlouváme, že by nebylo špatné vylézt na Col d´Expen, nejobávanější stoupání Orlických hor. Bereme to přes náměstí v Dobrušce, kde po vzoru Alpských velikánů vybírají mýtné, pro výjezd na tohoto velikána. Platíme kilo a dostáváme informaci, že musíme jezdit po jednom, aby nedocházelo k zácpě už na tak úzkých silničkách v srdci tohoto resortu. Dokonce nás i očíslují a nás šokuje, kolik ještě lidí mělo podobný nápad ve stejný den i hodinu. Vyrážíme tedy po etapách vzhůru k oblakům, cesta krásná, kocháme se, někdo i fotí. Stoupání se utahuje a tak někteří odhazují co se dá, jen aby to vyjeli.V Dobrém nějaký domorodec mává rukama a ukazuje mi kam mám jet. Jsem rád, ale nechápu, jak ví, že jedu na Prázovku, asi nejsem první. Pokračuji dál a obdivuji nápisy na silnici, vypadá to, jak kdyby se tady jezdil nějaký závod, něco podobného jsem viděl v televizi když dávali ten slavný závod Tour de France. Kde se to ale jelo, to netuším, asi někde u Prahy, páč to tam byla samá Škodovka. Možná že jeli i tudy a ty nápisy jsou po nich. Přijíždím na poslední kilometr a za zády už mám kolegu z výletu. Uděláme si několik fotek s kopečky v pozadí a jedeme dál, na horizontu vidíme lidi. Už z dálky slyšíme, jak křičí, že už jedou. Snad nejedeme moc rychle, pomyslím si a raději trochu zpomalím, aby se nezlobili, že plaším lesní zvěř. Na silnici čára, a tak přemýšlím zda ji přejet, nerad bych někomu vjel na pozemek. Zastavuji těsně za ní a snažím se zjistit, co se tady děje. Až po chvíli mi dochází, že to celé tady je jeden velký závod, škoda, mohli nám to říct a mi mohli jet rychleji. I ten bidon bych odhodil, určitě by mi to pomohlo, dělaj to tak legendy a velikáni cyklistického světa. I když jak říká dopingový komisař české amaterské špičky, kilogramy nemají na wattový výkon žádný vliv, deset kilo sem nebo tam.

Výsledkově to nebyla žádná sláva, snad jen Jedla se nekochal a připsal si krásné třetí místo v kategorii.