Jsou závody, kde bedna je jenom bedna.....ale potom jsou závody, kde dojet je vítězství a bedna je stupínkem do nebe.....samozřejmě toho extrémního a outdoorového. 18.ročník nejtěžšího závodu jednotlivců v Evropě, který se konal v blízkosti jesenického Praděda, ukázal, kdo opanuje českou špičku extrémních sportů. Nabitá konkurence přešlapující v sobotu v 5:00 na startu první etapy.....horský běh do vrchu na 15 km s převýšením 1000m  a cílem na Ovčárně a proložený brutálně chladnou koupelí v kaňonu uprostřed výběhu...to aby bylo zaděláno na křeče již od začátku. Volím svižné tempo, ale ne na krev. Vím, že bude zle....a brzy a hodně zle. Celý závod bude trvat pro nejlepší něco kolem 10 hod. Na Ovčárně rychlé depo do cykla a horská časovka na Praděd, obrátka a pekelný sjezd (30 km) do Břidličné, kde čeká křečové plavání na 1500m. Prokládám to doušky MagnesLife a pro jistotu si jich několik beru i ke břehu  a vím proč.....raději nezapojuji skoro nohy a vše se snažím uplavat jen záběry paží. Na čelo závodu zde ztrácím, ale nijak výrazně. Rychle ven, převléci do cykla a přejezd přes biatlonovou střelnici na Slezskou hartu na kajakay (15 km). Zde se začíná teprve závodit. Rozestupy mezi jednotlivými závodníky jsou minutové, na vedoucího Tomáš Petrečka mi chybí 10 minut, na druhého Jardu Krajníka 6 minut, na třetí flek 4 minuty. Odhodlaně zalehám do hybridního MTB časovkářského speciálu a vydávám se na šílenou stíhačku. Po ppár kilometrech ještě jedna kontrola pod vodou v zatopeném lomu....bez převlékání - hop tam - hop ven, zpět na kolo a podle mapy dohledat v terénu ještě další dvě kontroly. Zde se probíjím na třetí místo. Před inliny mi na druhého chybí už jen 2 minutky na špiči 5 minut. Hodinový orienťák, lezení a lanové centrum na tomto rozestupu nic nemění, naopak menší chyby v lese mě nepouští do závěrečné stíhačky o první dvě místa. Ještě horský běh na 45 min a XC MTB na dalších 40 min a po 9,5 hod. je dobojováno. Vše pod drobnohledem České televize, takže již brzy na ČT 4.