Odlet do Kanady bez základního vybavení by nebyl možný. V batohu nemůže chybět pas, foťák, plavky, sandály, spacák, ale ani tretry, helma a tyrkysový dres, kdyby náhodou!
Na jihu Ontaria mezi nezpočet jezery se to jen hemží komáry! Ti pomalejší si kupují síťované oblečení, ti schopnější jim chtějí ujet na kole:)
Dát tu ale kolo dokupy není jen tak! Můžete si ho přivést, půjčit, koupit, což jsou astronomické částky a nebo vyhandlovat za lahvinku:)
Silnička dlouho stála někde ve sklepě, čemuž odpovídá souvislá vrtsva rezu na řetězu a zpuchřelé pneu!

Jak ale opravit kolo bez nářadí? Dalo to 4 dny, spoluúčast 4 lidí a spoustu km v autě!
Sehnat na "vsi" s 12 000 obyvateli silniční duše a pláště bylo složitější....než to vypadalo.
"Máme už jen tyhle duše": řekl prodavač. "Jen s autoventilkem???" Ptám se.
No nic nandám na kolo, avšak bez montpák celkem sranda. Zandáme kolo do auta a jedem ho nafouknout k 15 km vzdálené benzínce. Nelze fouknout víc něž na 55PSI....na silnici celkem málo, ale což...Řetěz už se aspoň točí, pedály vyměněné,... Cítím úlevu! Takže po 3 dnech pocit vítězství nad cyklokomplikacemi a hurá na kolo! Silnice krásné, příroda fantastická!
Ale nějak to pořád měkne víc a víc! Že by příprava na cyklokross?:)
Druhý den ráno úplně prázdno!
Zajedeme tedy do 50 km vzdáleného města pro silniční duše s galuskovým ventilkem, ale montpáky tam nemají!
Tak zas sundat, nandat bez montpák...
Ale zlaté české ručičky s kanadskou pomocí si nakonec poradily a je to tam!
Silnička značky General motors je už zajetá a chystá se na první závod! Bude to těžký kalibr...

Snad bude HSK vidět i mezi javorovými listy!